Samoopalování aneb přes noc v Karibiku

 

Jak se s oblibou říká, že ne každý den je posvícení, stejnou metaforu je možné aplikovat i na letošní podzim. Aneb ne každý podzim svítí slunce. Nebo alespoň ne tak, aby bylo možné i v České republice chytit barvu jako bychom strávili tři týdny v Karibiku (prosím!). Protože co si budeme vykládat, i s tím mořem to vzhledem k letošní koronavirové situace máme přece jen o něco složitější. Co ale dělat, pokud nechceme mít barvu dcery ředitele vápenky, zároveň ale nejsme fanoušci studií se solárii? Řešení je snadné. Samoopalovací krémy!

 

Stačí otevřít internet a zadat do vyhledávače. Okamžitě Vám naskočí desítky odkazů na internetové obchody prodávající ten zaručeně nejlepší, nejzdravější a nejspolehlivější samoopalovací krém, který nedělá fleky a vykouzlí Vám to nejpřirozeněji vypadající opálení. Jak ale vybrat ten pravý? Podle čeho se orientovat? Jak vůbec správně samoopalovací krém aplikovat? Ptali jsme se lektorek SOLO Personal makeup school.

 

Samoopalovací krémy sebou stále nesou zvláštní nálepku produktu, jehož aplikace je složitá, a ne vždy vyjde podle představ. Každá z nás má minimálně jednu kamarádku, která má se samoopalovacím přípravkem ne úplně pozitivní zkušenost. Pokud ale dodržíte jednoduchá, základní pravidla, nemusíte se vůbec bát. Za pár hodin můžete mít přirozeně vypadající opálení, které bude imitovat karibské slunce.

 

Peeling a pečlivost!

 

Petra Břenková lektorka kurzů líčení v SOLO: “Co se aplikace týče, prvním krokem je vždy důkladný a pečlivý peeling celého těla. Zbavte pokožku malinkých šupinek odumřelé kůže, a připravte ji na nanášení produktu. Nezapomeňte také na důkladné odlíčení make-upu a smytí veškerých deodorantů či parfémů, které na těle ulpěly.“ Pamatujte na to, že na sušší partie jako jsou kolena, kotníky a lokty je potřeba nanést menší množství přípravku – opálení se tady projeví nejintenzivněji. S aplikací samoopalovacího krému nespěchejte. Dejte si záležet na tom, aby byl produkt rovnoměrně rozetřen po celém těle, ideálně jej roztírejte do ztracena a vmasírujte jej do pokožky. Jedině tak dosáhnete požadovaného efektu rovnoměrného přirozeného opálení. Na základě informací
o konkrétním „samoopalováku“ vydržte požadovanou dobu nutnou pro působení, a následně přípravek, pokud je tak uvedeno, smyjte ve sprše. Voilá! Není to nic složitého. Pokud se přece jen objeví někde flíček, nezoufejte. Samoopalovací krém není permanentní a během pár dnů po flíčku nebude ani památky – nicméně, snadno ho zjemníte například potíráním citronovou šťávou.

 

Pečlivý výběr „samoopalováku“ je základ

 

Při výběru správného krému myslete na to, aby bylo složení co nejvíce šetrné k Vaší pokožce. Zorientovat se ve všech složkách, které se v kosmetických přípravcích vyskytují vyžaduje dlouhé studium, a porozumění chemii. Proč ale neovládat alespoň základ, aby bylo snadnější určit, zda se jedná o kvalitní přípravek, který má opravdu složení na přírodní bázi, nebo jde o produkt, který by nám spíše mohl uškodit? A proč je to vlastně tak důležité, pečlivě sledovat složení kosmetiky? Petra: „Skrze naši kůži se do tělního oběhu vstřebá až 60 % látek, které na pokožku aplikujeme. A to už je docela dost, nemyslíte?“

 

Dihydroxyaceton, geraniol, lecithin – co ano a co ne?

 

Dihydroxyaceton neboli DHD je látkou, kterou najdete prakticky v každém samoopalovacím krému. A dobrá zpráva je, že pro pokožku nepředstavuje riziko. Zjednodušeně řečeno jde o derivát cukru, který vzniká jako vedlejší produkt při zpracování cukrové třtiny. Při kontaktu se svrchní vrstvou pokožky reaguje s aminokyselinou (keratinem), která se zde přirozeně vyskytuje. Nastane chemické reakce, a díky oxidačnímu procesu vznikne další aminokyselina, která má žluto-hnědé zabarvení. A to je to gró, na kterém samoopalovací krém funguje – pokožka se zdá tmavá a my vypadáme jako po týdenní dovolené u moře.


Jednoduché, že? S největší pravděpodobností najdete ve složení také glycerin, což je jedna z nejběžnějších ingrediencí v kosmetickém průmyslu. Působí jako humektant neboli povrchově aktivní látka, která na sebe váže vodu a předává ji pleti, čímž vytvoří efekt „napapané“ pokožky. Olejů se také nebojte, slouží jako hydratační složky. A pokud v některém přípravku najdete ve složení šťávu z aloe vera či lecithin, zajásejte. Aloe vera hydratuje a zklidňuje pokožku, lecithin na sebe váže vodu a pomáhá s obnovou pleti – kromě krásného opálení si tak dopřejete i pořádnou dávku péče. Názvů jako geraniol, citronellol, linalool, se nelekejte. Jde o takzvané „voňátka“ – v ojedinělých případech můžou působit jako dráždidla, převážně u citlivé pleti v kombinace se sluníčkem. Opatrně s nimi. V každém případě se ale zkuste vyhnout produktům obsahující silikony, PEG sloučeniny (emulgátory spojující dvě nespojitelné látky) a dalším látkám vyrobeným z ropy. Ačkoliv vědecké studie u PEG sloučenin přímo nedokázaly, že jsou tyto látky pro tělo škodlivé, jsou v přírodě nerozložitelné a zatěžující životní prostředí.

 

Samoopalovací není opalovací!

 

A závěrem – nikdy si nepleťte samoopalovací a opalovací krém. Petra:“Samoopalovací krém neobsahuje potřebné faktory, které naopak opalovací krém má, tudíž nás na rozdíl od samoopalovacího přípravku před sluncem může ochránit.“ A ochranu pleti a pokožky na přímém slunci nikdy nepodceňujte. Pečlivou ochranou totiž předcházíte jak riziku vzniku rakoviny, tak předčasnému stárnutí kůže.

 

Sabina Beňová

Napsat komentář